JAN AMOS KOMENSKÝ

( nar. 1592 v Nivnici, zemř. 1670 v Amsterodamu ) byl spjat třídním původem i životem s měšťanstvem. Pocházel z rodiny drobného podnikatele, ale brzo úplně osiřel. Vzdělání nabyl
na bratrských školách v Přerově a ve Strážnici a dovršil je v zahraničí ( Herborn, Heilder-
berg ). Po návratu působil jako učitel a bratrský kněz v Přerově a pak ve Fulneku.
Svým dílem chtěl Komenský přispívat k rozvoji měšťanstva, a proto usiloval o vytvo-
ření české vědy a náročné poezie. Za tím účelem pojal už za studií plán velké enciklopedie
a rozsáhlého slovníku českého jazyka. Cestu k tomu viděl v zavedení časomíry; teoreticky
se otázkou zabýval v rukopisném pojednání O poezi české, prakticky vlastními básnickými
pokusy, překladem žalmů a Katonových dvojverší.
Již ve svých mladistvých dílech si kladl Komenský též otázku spravedlivých vztahů mezi lidmi a pokoušel se řešit sociální otázky. To dokládá spisek Listové do nebe ( tištěný 1619 ).
Východiskem je list chudých, adresovaný Kristovi a žalující na tvrdost bohatých. V těchto dopisech Komenský dobře zobrazuje soudobé společenské rozpory a projevuje sympatie k chudým. Literárním podnětem mu byl jeden spisek Lúkiánův, slohově se však Listové do ne-
be opírají o biblické vyjadřování.
Po bitvě na Bílé hoře, kdy se Komenský skrýval na různých místech, napsal několik útěšných spisků, jako Přemyšlování o dokonalosti křesťanské, Truchlivý aj. Nejdůležitější dílo této doby je Labyrint světa a ráj srdce. Komenský jej napsal r. 1623 a vracel se k němu
i později a doplňoval jej, jak ukazuje srovnání rukopisné verze s prvním vydáním v Perně
1631 a s druhým vydáním v Amsterodamě1633.
Ve vlasti setrval Komenský až do roku 1628. Po vydání Obnoveného zřízení zemského ne-
byl však již další pobyt v českých zemích možný a Komenský odchází do vyhnanství. Usadil se v Lešně v Polsku, a r. 1632 byl zde zvolen biskupem a písařem jednoty. Od roku 1656 žil
až do konce života v Amsterodamě.
K dílům vyvolaným snahami zreformovat celou lidskou společnost náleží jednak spisy vychovatelské, jednak práce směřující k vševědě (pansofii); Komenský se totiž domníval, že je možno odstranit rozpory mezi lidmi poznáním. Světové proslulosti nabyl zvláště pedago-
gickými spisy, které vydával pro světovou veřejnost většinou latinsky (některé však konci-
poval původně česky). Do kulturní pokladnice všeho lidstva z nich patří Didaktika, podávají-
cí teorii vyučování, Informatorium školy mateřské, věnované výchově dětí předškolního vě-
ku v rodině, i jazyková učebnice Brána jazyků (Janua linguarum) a ilustrovaná učebnice spo-
jující poučení jazykové a věcné Svět v obrazech (Orbis pictus).
Jako učitel byl spjat s pokrokovým úsilím měšťanstva, ale tím, že myslel na vzdělání pro všechny bez rozdílu rodu a pohlaví a že probojovával právo na vzdělání v mateřském jazyce, přinášel kladné hodnoty i pro lid. Komenský byl veliký myslitel a veliký umělec slova. Jeho dílo je důkazem vysoké kulturní úrovně u nás na počátku 17. století, z níž vyrostla postava
významu opravdu světového.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4822