Christiane F - My děti ze stanice ZOO
My děti ze stanice Zoo – Kai Hermann , Horst Rieck
Tato kniha vypráví skutečný příběh německé narkomanky Christiane F. Příběh začíná tak,že se Christiane s rodiči přestěhovala z venkova do Berlína. Rodiče zde koupili velký byt, kde chtěli zařídit seznamovací kancelář. Plán se seznamovací kanceláří jim nevyšel a její otec začal pít. Byl stále nervózní a když se ještě opil tak bil Christianu i její mladší sestru. Její matka už to s otcem nevydržela, rozvedla se, odstěhovala a časem si našla nového přítele Klause. Kromě matky s ním nikdo nevycházel a Christinina sestra se nakonec odstěhovala zpět k otci. V této době byla Christiana hodně osamělá, do té doby než si v škole našla kamarádku Kessi. Ta naučila Chistianu chodit za školu,pít a chodit do evangelického domu středu, kde Christiana poprvé, ve svých 12 letech zkusila hašiš. Christiany rodinou se stala parta. Ve škole se zhoršila a poprvé se zamilovala do Atzeho, který o něco později zemřel na úmyslné předávkování. Na rozloučenou napsal dopis, kde všechny varuje před drogami. Christiane poprvé navštívila Sound-nejmodernější diskotéku na světě. Tady se setkala kromě jiných drog i s heroinem. Všichni lidé z party byli proti němu,ale postupně ho začali brát.Cristianin kluk Detlef také. Christiana se ještě chvíli bránila,ale nakonec do toho spadla taky. Ze začátku se cítila dobře, vycházela líp s matkou, do té doby, než začala být psychicky i fyzicky závislá. Přestávala mít peníze na své denní dávky. Do téhle doby ji peníze dával Detlef, který nechtěl aby z Christiany byla prostitutka a tak tímhle způsobem vydělával sám. Pak jim to přestávalo stačit a museli se chodit prodávat oba. Oběma bylo jasné, že to takhle dál nepůjde a spolu se pokusili o odvykací kúru. To už o jejich závislosti věděla i Christiany matka a snažila se jim co nejvíc pomoct. Odvykali asi týden, přežili i absťáky, ale tak dva dny po tom, co je pustili pryč, si zase píchli. A takhle to bylo asi 6krát. Christiany matka byla ze všeho nešťastná. Vyzkoušela většinu možností jak Christianu zbavit závislosti a celá zoufalá ji nečekaně odvezla k příbuzným daleko od Berlína. Tím ji vlastně dala v jejích 15 letech novou šanci žít. Tato kniha vznikla reportáží Kaie Hermana a Horsta Riecka. Rozhovor s Christianou měl původně trvat dvě hodiny, ale protáhlo se to na dva měsíce. Spolupracovali při ní její přátelé,rodiče, i lidé se kterými se setkávala.
Knížka se mi líbila proto, že jde o skutečný příběh, který nikdo nevymyslel. V knížce je i část, kde hovoří Christianina matka a vedoucí evangelického centra a tak se můžeme podívat jak se na příběh Christiany dívají i jiní lidé. Dále se mi líbilo, že se v ní o všem hovoří naprosto otevřeně bez jakýchkoliv vytáček.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT