14.Prvoústí živočichové

U většiny je na předním konci těla vytvořena hlava a tělo je rozlišeno na hřbetní a břišní stranu. Vedle ústního otvoru se u většiny z nich vytváří na opačném konci těla anální otvor. Prvoústí - ústní otvor se vytváří ze zbytku prvoúst gastruly a anální otvor se vytváří na opačném konci těla.

Kmen: Ploštěnci

Mají ploché tělo bez řitního otvoru. Tělo je funkčně rozčleněné.V přední části těla jsou uloženy nervové zauzliny, popř. i jednoduché oči. Poprvé se zde setkáváme s jednoduchou vylučovací soustavou nefridiemi.

Tělo mají kryto:

  1. volně žijící formy - řasinkovým epitelem
  2. cizopasníci - vrstva kutikuly

Mezi ektodermem a entodermem je dutina (schizocel) vyplněná buňkami, kterou tvoří řídkou tkáň - parenchym.

Volně ve sladkých vodách žijí ploštěnky (dravé, živí se jinými živočichy), pohybují se pomocí svalů nebo jim k pohybu pomáhají řasinky (pokrývají celé tělo) a sliz, který vylučují zvláštní buňky. Ústní otvor je na břišní straně těla, za ním následuje hltan a pak různě vyvinuté střevo (ploštěnka mléčná).

Paraziticky žijí v tělech obratlovců motolice (ústní otvor, hltan, rozvětvené střevo). K tělu hostitele se přichycují přísavkami. Tasemnice nemají vyvinuta trávící soustavu, žijí paraziticky v tenkém střevě obratlovců a potravu přijímají celým povrchem těla. Tělo je složeno z hlavičky, na níž jsou přísavky a u některých i háčky. Dále následují ploché články. Poslední tělní články jsou naplněny pohlavními buňkami. Způsobují škody a ztráty v živočišné výrobě, rybářství apod., paraziti člověka!!!

Kmen: Hlísti

Mají protažené válcovité tělo. Mezi entodermem a eltodermem je dutina vyplněná tekutinou. Tělní dutina se nazývá pseudococl. Tělo je dosti tvrdé. Na předním konci těla je ústní otvor na zadním konci těla je anální otvor. Hlísti jsou odděleného pohlavní. Pohlaví se rozlišuje velikostí a tvarem těla. (Žijí ve vlhkém prostředí, nebo cizopasí na živočiších a rostlinách.)

Nejdůležitější třídy:

Vířníci - mikroskopičtí živočichové s vířivým aparátem na předním konci těla kolem ústního otvoru. Dobře snášejí nepříznivé podmínky. Ve stojatých vodách jsou součástí planktonu, důležitá složka potravy mladých ryb.

Hlístice - tělo pokryto tlustou pokožkou s kutikulou, cizopasí na těle rostlin a živočichů. Patří sem háďátka, škrkavky a nitkovci.

Háďátka - mikroskopické rozměry (háďátko řepné - cizopasí na cukrové řepě - na kořenech; háďátko pšeničné)

Škrkavky - cizopasí na rostlinách, živočiších i člověku

Nitkovci - žijí ve svalech prasete domácího i divokého (svalovec stočený)

Kmen: Měkkýši

Žijí většinou v moři, ve sladké vodě a na souši. Tělo tvoří hlava, útrobní vak a noha. Útrobní vak je chráněn pláštěm na jehož okraji se vytvářejí ulity nebo lastury. Mají měkké tělo a slizovitou pokožku. Nervovou soustavu tvoří párovité zauzliny (ganglie), které jsou uloženy v hlavě, noze, útrobním vaku a na dalších místech. Cévní soustava je otevřená, tvoří ji srdce a cévy. Vylučovací soustavu tvoří nefridie. Měkkýši dýchají žábrami nebo hustou sítí vlásečnic v dutině pláště. V ústní dutině je drsná jazyková páska, pomocí které měkkýši strouhají potravu (radula).

Podkmen: Paplži

Podkmen: Skořápkatci - nejdůležitější třídy tohoto podkmene - plži, mlži, hlavonožci

Plži - mnohé druhy škodí v zahradnictví a zemědělství (plzáci a slimáci) - tito nevytvářejí ulitu. Okružák ploský, Slimák lesní nebo zahradní, Bahnatka malá, Plovatka bahenní, zavinutec.

Mlži - mají dvouchlopňový plášť, který vylučuje dvoudílnou skořápku - pravou a levou lasturu, jež jsou na hřbetní straně pohyblivě spojeny. Svalnatá noha umožňuje pohyb po vodním dně. Některé tvoří na okraji pláště perly (perlotvorka mořská), některé druhy jsou jedlé (ústřice jedlá, srdcovka jedlá, slávka jedlá) - škeble rybniční, hřebenatka.

Hlavonožci - nedokonalejší měkkýši, dokonale vyvinutá mozková zauzlina. Rychle se pohybují - dravý způsob života. Poměrně velká hlava, které je obklopena rameny a přísavkami. Rameny chytají kořist. V pokožce jsou pigmentová zrna s výběžky, jejichž seskupováním se mění barva těla a přizpůsobuje se barvě prostředí. Jsou odděleného pohlaví s dobře vyvinutým dimorfismem. U samců se jedno z ramen mění v kopulační orgán, který se někdy odděluje od těla a je velmi pohyblivý. V hektokotylovém rameni jsou spermie. Chobotnice pobřežní a Spermie obecná.

Kmen: Kroužkovci

Mají článkovité tělo (vznik segmentace), jednotlivé tělní články jsou rovnocenné. Mezi ektodermem a endodermem je tekutinou vyplněná dutina, v níž jsou uloženy cévy a pohlavní orgány. Je to druhotná tělní dutina - coelom. Během přeměny blastuly v gastrulu se objevují v tělní dutině buňky, které se dále dělí a seskupují do dvou skupin mezi ektodermem a endotermem. Tyto buňky jsou základem pro vznik mezodermu. Vylučovací soustavu tvoří nefridie. Nervovou soustavu tvoří nadhltanové a podhltanové zauzliny, které jsou navzájem spojeny obhltanovou smyčkou. Jedná se o žebříčkovitý typ nervové soustavy. V některých částech těla kroužkovců se opakují i pohlavní orgány. Povrch těla je krytý kutikulou, pokožka obsahuje četné slizové žlázy. Důležitým znakem kroužkovců jsou svazky štětin. Cévní soustava je uzavřená, je tvořena hřbetní a břišní cévou, které jsou navzájem spojeny postranními cévami. Dýchání zajišťují žábry, popř. dýchají celým povrchem těla. Pohybují se pomocí podélných, šikmých okružních svalů.

Třída: mnohoštětinatci

Žijí v moři, na bocích těla mají na článcích párovité výrůstky - parapodia. Na nich jsou svazečky štětin a žábry. Žijí buď přisedle (v rourkách) nebo se volně pohybují. V individuálním vývoji se vyskytla larva trochofora - má kulovitý tvar, na jejím obvodu jsou dva věnce bio a mezi nimi je na jedné straně ústní otvor. Největší část trávicí soustavy tvoří žaludek. Na spodní straně trochofory je anální otvor. Po stranách análního otvoru jsou váčky, které jsou základem tělních článků a druhotné tělní dutiny. Pískovník rybářský, Nerejtka, Afroditka plstnatá.

Třída: Opaskovci

Mají některé články zduřelé - tzv. opasek s pokožkovými žlázami. Z jejich se tvoří pouzdro, které obsahuje vajíčka.

Dělí se na dva řády:

Kmen: Členovci

Nejpočetnější živočišný kmen, žijí ve všech prostředích. Tělo tvoří hlava, hruď a zadeček. Ze zbytků druhotné tělní dutiny, která se rozpadla zbyl epitel, který kryje pohlaví a vylučovací orgány, a epitel, který vystálá prostor mezi střevem a povrchem těla vyplněný tekutinou - mixocoel. Na hlavě je pět párů hlavových končetin. Hlava vznikla spojením prvních pěti článků. Ostatní články tělní tvoří hruď, poslední články tělní tvoří zadeček. Povrch těla kryje kutikula, která obsahuje chitin, z cévní soustavy kroužkovců zůstala pouze céva na hřbetní straně těla vedoucí směrem k hlavě. Cévní soustava je otevřená. Zdokonalila se trávicí soustava. Vylučovací ústrojí tvoří jednak nefridie a malphigické trubice, která ústí do zadní části střeva. Členovci jsou odděleného pohlaví. Vývoj je přímý nebo nepřímý (probíhá přes larvální stadium). Nejstarší známé formy nacházíme u podkmene trojlaločnatců - tělo tvoří hlava, hruď a telson. Na hlavě je jeden pár tykadel a čtyři páry ústních ústrojí. Tělo tvoří 3 laloky. Jedná se o vyhynulé živočichy, žili v prvohorách.

Podkmen: Klepítkatci

Pravděpodobně se vyvinuli z trojlaločnatců, tykadla se však u klepítkatců nezachovala, první pár ústních ústrojí se přeměnil v chelicery (klepítka) a druhý pár pedipalpy (makadla). Hlava srůstá s hrudí v hlavohruď, která nese kromě chelicer a pedipalp ještě čtyři páry končetin. Ostatní tělní články tvoří zadeček, na němž zpravidla nejsou končetiny.

U nejprimitivnějších se zadeček dělí na 2 části, u nejvyspělejších splývá zadeček s hlavohrudí v jeden celek. Pohlavní ústrojí vyúsťuje ve druhém zadečkovitém článku. Vývoj je většinou přímý. Jedná se o staré živočichy, žili již v prvohorách. Z této doby se zachovali hrotnatci. Zadeček zakončený dlouhým hrotem, hlavohruď je kryta plochým štítem, dýchají žábrami.

Nejdůležitější třídou jsou pavoukovci. V druhohorách přešli z vody na souš. Dýchají plícními vaky 0nebo vzdušnicemi. Chelicery a pedipalpy jsou přizpůsobeny k uchopení potravy a k jejímu zpracování. Mají tvar klepítek, končetin nebo bičíků. Na zadečku jsou dýchací orgány, snovací bradavky apod., na hlavě jsou jednoduchá očka. Nejznámější pavoukovci jsou štíři, jejichž chelicery a pedipalpy mají tvar klepítek. Zadeček je rozdělen na 2 části, na posledním článku je hrot spojený s jedovatou žlázou. Hrot zapichují do těla kořisti a jedem je usmrtí. Píchají plicními vaky a jsou živorodí.

Pavouci - mají na hlavě 8 jednoduchých oček. Do konce chelicer ústí jedovatá žláze, kterou usmrcují kořist. Zadeček je připojen k hlavohrudi tenkou stopkoou. Na konci zadečku jsou snovací bradavky, kam ústí snovací žlázy. Ze žláz vyměšují tekutinu, která na vzduchu tuhne v jemná vlákna, z níž předou pavučinu. Dýchají plicními vaky a vzdušnicemi.

Štírci - drobní pavoukovci, chlicery a pedipalpy mají tvar klepítek, zadeček bez jedovaté žlázy, dýchají vzdušnicemi.

Sekáči - klepítkové chelicery, pedipalpy se podobají končetinám. Zadeček tvoří s hlavohrudí jeden celek. Některé druhy mají kráčivé nohy, které se po dráždění snadno oddělují od těla. Dýchají vzdušnicemi.

Roztoči - zadeček tvoří s hlavohrudí jeden celek. Chelicery mají různý tvar, ale nejčastěji se spojují s pedipalpami v tzv. gnatosoma. Dýchají vzdušnicemi nebo celým povrchem těla. Vývoj nepřímy. Způsobují značné škody na kulturních rostlinách a na hospodářských zvířatech, přenášejí častá onemocnění.

Na rostlinách cizopasí:

Na živočiších cizopasí:

Ve sladké vodě žijí - Vodule - některé cizopasí na rybách

Podkmen: Žebernatci

Třída: Korýši

Převážně vodní členovci, dýchají žábrami nebo celým povrchem těla. Mají 2 páry tykadel, jeden pár kusadel a dva páry čelistí. Na hlavě tedy je 5 párů končetin. Někdy splývá více tělních článků s hlavou a vzniká hlavohruď. Zadeček je tvořen několika články a je zakončen vidlicí nebo telsonem. Na zadním okraji hlavy je kožní záhyb, který je zpevněný a nazývá se štít. Každý tělní článek nese jeden pár roseklaných nohou. Vývoj je přímý nebo nepřímý. V našich vodách - lupenonožci, listonoh, škeblovky, lasturnatky. Na rybách cizopasí kapřivci. Vyšší korýši mají zadeček zakončený nepárovitým telsonem. Např. rakovci - nohy mají zakončené drápky a klepety. Patří mezi ně stejnokožci a různokožci.

Podkmen: Vzdušnicovci

Hlava vznikla splynutím 6 článků v jeden celek a nese 4 páry končetin - tykadla, kusadla, dva páry čelistí. Na hlavě mají složené oči i jednoduchá očka. Dýchají vzdušnicemi, které jsou vyztuženy chitinovými vlákny. Vylučovací soustavu tvoří malphigické trubice. Vývoj je přímý nebo nepřímý (přes různé typy larev).

Mnohonožky a stonožky - tělo složené ze dvou částí - hlavy a trupu.

U mnohonožek vyúsťují pohlavní orgány v přední části těla. Na hlavě mají jednoduchá očka. Stonožky jsou podobné mnohonožkám. Jejich pohlavní orgány však vyúsťují na zadním konci těla. Mají jednoduchá očka. Druhá skupina - tělo mají složené ze tří částí - hlavy, hrudi a zadečku. Hlava vznikla srůstem 6 článků, hruď srůstem 3 a zadeček 12 článků. Končetiny jsou jen na hrudi. Na hlavě mají slořné oči (u některých jsou i jednoduchá očka). Patří sem hmyz. Dělení na bezkřídlé a křídlaté - na 2 a 3 hrudním článku mají vyvinutá křídla.

Podle individuálního vývoje se hmyz dělí na:

Hemimetabilia - hmyz z jehož vajíčka se líhnou najády, které žijí ve vodě. Jsou důležitou složkou potravy ryb (jepice, vážky). Nebo se z vajíček líhnou nymfy, které žijí ve stejném prostředí jako dospělí jedinci. Patří sem řády s kousacím ústrojím - škvoři, švábi, rovnokřídlí - ti vyluzují zvuky a patří sem cvrčci, sarančata a kobylky. Všekazi (termiti), kteří vytvářejí hojná společenstva, žijí sociálně. Řády se sacím nebo bodacím - třásnokřídlí - cizopasí na rostlinách. Ploštice - cizopasí na živočiších, stejně jako vši a všenky. Mšice - škůdci rostlin.

Holometabolia - v individuálním vývoji se objevují larvy, které žijí v odlišném prostředí jako dospělý jedinec. Z larvy se vyvíjí kukla, ve které se buduje tělo dospělého jedince, který potom kuklu opouští. Patří sem brouci, kteří mají kousací ústrojí, první pár křídel přeměnný v krovky, druhý pár blanitých křídel, ústní ústrojí je lízací nebo kousací. U lýkožravých zástupců je zadeček přisedlý k hrudi. U ostatních je zadeček připojen k hrudi tenkou stopkou (mravenci, vosy, čmeláci, lumci, lumčíci). Většinou jsou velmi užiteční.

Motýli mají křídla pokrytá šupinkami, sací ústrojí tvoří dlouhý sosák. Larvy jsou housenky a většinou škodlivé. Dvoukřídlí mají druhý pár křídel přeměnný v kyvadélka, první pár je blanitý. Ústní ústrojí je sací a bodavě sací. Patří sem i někteří škůdci (ovád hovězí, komár Anofeles, moucha obecná) a přenašeči onemocnění např. blechy jsou vnějšími parazity savců a ptáků.

Hmyz ve vztahu k člověku

Užitkové druhy:

Škůdci zásob:

Z blanokřídlích jsou velkými škůdci v domácnostech mravenci, např. mravenec faraón, dále šváb obecný a švabík domácí.

Cizopasný hmyz a přenášeči onemocnění člověka:

Škůdci kulturních rostlin